Vylezla jsem z vany. Už nesmrdím chlorem. Byla jsem na Kraváku a když jsem seděla zády k slunku s osuškou přes záda, tak jsem se stejně opálila. Díkybohu jenom málo.
Včera byl hrozně fajn den. Byly jsme s mámou na Veveří. Konal se tam sedmý (pro mě první) keltský Lughnasad a když jsem nejela ani na Advík, ani na Keltskou noc do Plumlova, tak aspoň tohle. Mamka pořád mluvila že se zatahuje atd atd, ale bylo hezky. Měla jsem sukni po kolena, tričko, tenisky a černý silonky. A bylo mi fajn až do večera, kdy jsem k tomu přidala mikinu. A to nebyl na nebi skoro ani jeden mráček.
Ovšem, k té příležitosti jsem si obarvila hlavu. Koupila jsem nejdřív jednu bavu, pak jsem radši skočila pro druhou. Původně jsem chtěla hnědou. Teď mám vlasy tmavočervené. Zatím. Ta barva pouští ve vodě. Byly mi pochváleny jednou velice milou slečnou, která se se mnou chtěla seznámit proto, že její přítel (můj bývalý spolužák) prý pořád mluví o mém oblečení. představil mě slovy ,,To je naše školní lolitka." milé. A mamka si zbytkem nabarvila svoji hlavu. Celou dobu nosila moji světlefialovou palestinu přes ramena. Taky milé.
Co se týče programu, skupina Ořešák mě nebavila, českým textům příliš neholduju, navíc na pódiu jenom stáli a hráli. Pro mně jediné plus bylo, že zpěvačka hrála taky na bodhrán.
Těšila jsem se na Quadrillu. Irský tance, žejo. Zatancovali jakési reelové ceilí a Harvest time jig, který se tematicky hodil. Pak učili dvě ceilí taky diváky, kteří byli ochotni vlézt na oraniště před pódiem. První bylo zase reelové, kruhové, v jedné části se tleskalo (a taky se jednou muselo tlesknout za patnerovými zády, to bylo skoro nejvtipější) a taky swingovalo. Popsáno slovy té milé ženy, co to povídala do mikrofonu ,, chyťte se za levé ruce a do té díry strčte pravé ruce kolem pasu toho druhého" (nebo tak nějak) to zní strašně složitě, takže jsem pány, kteří na mě vycházeli a byli to většinou samí páni, poopravovala.
Druhé ceilí byl jig. Tam byl fail, že to měly být vždycky dvě čtveřice naproti sobě, a na kraji, kde jsem stála, furt někdo chyběl, takže jsme občas tancovali s fikťama. Nicméně zelené tričko bylo propoceno a já byla hrozně šťastná, že jsem si zas zatancovala.
Většinu z programu Helemese jsme neviděli, nicméně byli živelní a já furt nevím, jestli tu jejich zpěvačku fakt znám nebo ne xD
Po nich bubnovali čtyři sympatické slečny západoafrické rytmy, které mě dvakrát neoslovily, a pak přišla francouzsko-slovenská skupina Roc'hann (stoprocentně je ten název špatně). Moc mě nebavili, francouzsky zpívané písničky byly ucourané a to mě nebere. Špatní nebyli, ale můj styl to fakt není.
Těšila jsem se na ty Skoťáky. Bubnovali, dudali a předvedli nějaký to Highlad dancing, z čehož jsem taky prd viděla, protože jsem seděla hodně vzadu a lidi je obestoupili. Ale mečení a békání dud (jak se to skloňuje?) já možu.
Pak byla Asonance. Slyšela jsem z podhradí dvě písničky, ale bolela mně hlava a byla jsem šíleně utahaná, tak jsme jely dom. Během keltování jsme si daly fakt dobrou klobásu s hořčicou, koupily dvě kočky v měše (a byly v tom pěkný hovadiny) a konečně mám keltský kříž. Yay.
Kdyby mě v pět ráno nebudilo satanistický zvíře (mám pocit, že zachvílu nebude slyšet na Nefa ale na Sviňu) byl by to skoro dokonalej den. Takže když budu mít čas, za rok jedu zas.
Žádné komentáře:
Okomentovat