19. 6. 2011

Život je příliš složitý na vymýšlení chytrých nadpisů...

Chtěla bych sem toho tolik napsat. Ale nikdy to nezvládnu do té doby, kdy mám tu zajímavou myšlenku. Mám trochu pocit, že život utíká půl metru přede mnou a já ho doháním vždycky v deset večer, kdy se balím, dělám si vlasy na vystoupení, učím se nebo tak. Ještěže jsou ty prázdniny.
Z mého něco-jako-pokojíčku, připomínajícího skladiště, se stává docela roztomilá část místnůstky. Vybrala jsem si skříň (vlastně jsem si ji v Ikey sestavila tak, aby byla úplně purrfect, yay). Pořídila jsem si psací stůl. Vypadá jako do domečku pro panenky. Začíná se mi tam líbit.
Vrátila se mi inspirace a začala jsem zase kreslit. Kromě prací do školy nebo čmárání v hodinách jsem nic nedělala skoro rok. Stáhla jsem si Blender. Vůbec mu nerozumím.
Vlastně jsem plánovala přijít domů a zase spát. Fail. Doufám, že to přežiju. Mám zpomalený reakce asi o hodinu.
Pokaždé když jdu nakupovat s tím, že mám peníze a chci si koupit něco na sebe, dostanu děsnou depku, protože se mi nic nelíbí natolik, že by to stálo za ty prachy. To je fakt smutný.
Btw, feel free to ask tu.