14. 9. 2010

Fistful of thoughts

Docela se bavím. Zase hraju WoWko (a worgeni už mají uši, yay), škola mě zatím baví. Ne že by mi to šlo... Ale mám naprosto super sešit do písma (je na něm prase ze Shaun) a ještě epičtější do technologie (růžovej s kočičkou. Měla bych tam přepsat to sváření). Dějepisář Kysela je kyselej suchar, matiku nechápu, výtvarka mi nejde, v dílnách jsem pomalá, tři hodiny občanky mě nebaví. Ale hrozně mě bavilo cvičení z písma předminulej tejden, kdy jsem měli zaplnit papír čárkama, kolečkama a obloučkama, tak jsem tam dělala medůzky a piškvorky a kočičí obličeje a vypadá to jako pětiletýho děcka, ale hrozně se mi to líbí ^.^. Kočky zlobí pořád stejně. Neumím vařit. Tričko We Are All Mad Here přestává být originální. Tričko s Ackbarem v nedohlednu. Mám rozbitý batoh do školy a nemám náhradu.
Dneska si jdu koupit boty do tanečních. A je načase, protože první hodinu mám v pondělí... Chtěla bych nějaké hezké šaty a bílou halenku. Jediné co mám nositelné, jsou pin-up-able šaty z ňjůjorkru a puntíkatá sukně z bodylajnu. Mám vybrané boty, co splňují požadavky a jsou hrozně hezké, jenomže stojí pětikilo. U vietnamců měli supr boty na klínku, začka ideál, jenomže ten klínek byl potištěnej jakousi kostkovaností. Damn. Mám vůbec problémy s botama...
Za tři týdny budu mít (snad, držte mi palce!) stepky... A ještě dřív budu mít snad ghillky. Gazelle, ty nejlevnější a nejobyčejnější. Možná, jsme dvě zájemkyně. Každopádně koruna posílila a teď to vyjde celkem levně xD
Jsem spokojená. Vážně. Nemám si na co stěžovat, zvlášť když jsem dostala z matiky jedničku a vůbec se mi ve škole docela daří. V Démáirtu taky. Těším se na taneční. Moje koťátko mě má rádo.

9. 9. 2010

Kočky spí

Třetina mojí třídy marodí. Takže já jsem in a marodím taky. Ovšem zítra se zase chystám do školy, měla bych se učit dějiny (píšem celej prvák o.O) a ne datlovat do cizí klávesnice na cizím notebooku.
Tahle věcička je vůbec prima. Můžu u toho ležet a mít to na klíně a může mi hřát nohy kocour.
Marodění (mimochodem, umírám na rýmečku a chrchláníčko) je jedna z mála příležitostí na nošení pyžama. Takže v úterý večer jsem se slavnostně oblékla do růžového tescového pyžámka, s čajem a paralenem jsem ulehla na lóže a strčila si kočičáka pod peřinu. A už jenom spím, jím, smrkám, piju čaj, spím a internetím.
Super věc je, že možná budu mít vlastního bizona. Zní to divně? Někdy loni jsem nakreslila takovou velice jednoduchou skicu bizona a vznikla z toho pěkná série kreseb. A Nika se nabídla, že mi to vyřeže jako přívěšek na krk. Yay.
Jak tak brouzdám internetem, mám chuť si koupit hromadu oblečení, oxfordky a tyhle boty. A taky, a tohle, a půlku bodylajnu. Moji drím zelenou sukni zase nemaj. Našla jsem ale supr separate, jenomže bych ho potřebovala prokonzultovat. Je to dobrý? Bude mi to slušet? jakou barvu si mám koupit? Totiž. Moje praktická stránka povídá: bude kosa a ty budeš chodit v černé, kup si černý, mojí sweet stránce se líbí růžová (a růžovou pořádnou loli sukni nemám...) takže mi neraďte modrou, tu nechci. Ještě ty bejby repliky boty a spodničku (růžovou puntíkatou? Fialovou hvězdičkovatou?) a nějakou mašlu a jsem spokojená.... Skoro.
Svorně hleníkujeme s Aneťákem, stěžujeme si že nemáme šaty do tanečních, já jí posílám fotky hader a ona k tomu píše kjůt.
Tatínek zůstal doma a prý mi došije moji černomintovou sukénku. Těším se, až ji budu nosit. A měla bych se tedy někdy sejít s foutouejbl ženami na vycvaknutí na LKD. Drbu kotě na břiše a ono se tváří hrozně dětsky.