Dance Irish

Sere mně Bodylajn. Nechutně podražili a já nemám náladu vybírat si, zvlášť když mně čeká veeeliká investice!
Psala jsem to tak nějak na FB. Jsem strašně šťastná. Ikdyž musím seknout s baletem (a to jsem si říkala, že ty dva roky dochodím...). Cítím se privilegovaná, že můžu být součást Démairtu, brněnské skupiny irských tanců. Budu moct vystupovat a za půl roku (snad) začít jezdit na soutěže.
A nějak se nesnažím přemýšlet o tom, jak to všechno bude drahé. Rozpadají se mi piškoty (sice jsem tu ďouru zalátala, ale asi to moc nevydrží) tak si budu muset pořídit ghillky, yay.
Podstatnější a mnohem větší investicí (a taky se na ně víc těším) budou stepky, stojící zhruba od sedmnácti stovek nahoru. Naše sousedy (doufám že brzy) bude čekat nemilé překvapení v podobně mlácení skelnou vatou o dřevěnou desku, kterou mi někde sežene taťka (moc velkou radost neměl xD). Zatím nevím, které si budu pořizovat první. To se budu ptát dneska. Jdu trénovat... Juchů.
Lidi, co k tanci nemají vztah pavděpodobně nechápou, proč se těším na dvouapůlhodinové pocení a velkou fyzickou námahu (irský tance jsou prej strašnej zabiják na klouby) ale ten pocit, když udělám krok správně a vypadá to hezky a když zjistím, že mám zas o něco pevnější svaly, to nejde zaplatit. Při tancování jsem jednoduše šťastná.
(To byl zase pointless článek xD myslím, že bych mohla na začátek každého článku psát Dear diary, . Protože tohle je fakt můj teenage-bitch deníček...)

Bodylist

Mám ráda Bodyline. Nemají to tam až tak drahé a některé věci jsou epic. Takže zde je seznam mých oblíbeností...

1. Candy Stripe sukně.Jedna ze dvou sukní, co z BL vlastním. Mintová. Je tak kjůt a svít a *.* ^.^... Foto nevlastním (nemůžu najít a nemám baterky do foťáku), ale miluju ji.

2. Bejby replikantští botové.Strašně se mi líbí, opravdu ^.^ Jsou takové jednoduché a roztomilé... Bílé.

3. Kafeprintová. Sukně, která je prostě win. Vlastně ani netuším, jestli je to kafe, ale je taaak cute, má puntíky a vysoký pas a kafe a ^.^ dřív jsem jela po té modré, teď bych si asi vzala žůžovou.

4. Další win. Zelená... Má to odepínací vysoký pas, stahování té vrchní vrstvy a nepochybuju, že by vypadala skvěle s mou každodenní černou kombinací. Až ji slevní zpátky na 25 dolarů, je to první věc, co chci.

5. Jahůdková.
Ňuňuňu. Vlastně se mi dřív vůbec nelíbila. Ale dneska jsem ji rozklikla u mamky v práci a začalo ,,Omg, ta je tak cute, aaaa" a v seznamu "až to slevní, tak to chcu" je hned po té zelené. Růžová (v anketě 'růžová nebo žlutá?' vyšla vítězně) a je škoda, že už k tomu nemají ten bonnet...

6. Červené tartanové šaty.
Tyhle šaty jsem chtěla původně do tanečních... Ale 50 dolarů za ně nedám ani omylem.

7. Kočkošaty.Viď, Jenny? :) jsou takové jednoduché a je na nich kočka, okno a krabice. Nice one.

8. Spodničkosukně.Moje všeobecná náklonnost k tylovitostem spočívá v tom, že od téhle puntíkaté(!) spodničkosukně bych chtěla víc barev.... Světle fialovou (koupila jsem si od Niv úplně úžasnou mašli a nemám k ní co nosit), krémovou, světle růžovou a (překvapivě) mintovou... Ikdyž ta pravděpodobně nehrozí, jelikož mintovou tylovitost už mám. Možná bych si koupila růžovou puntíkatou a fialovou srdíčkatou, možná naopak...

Tož to je stručný (ech) výtah BL fave hader... Nechtěly se mi sem dávat doplňky a ne-zas-tak-hot věci...

Too hot... Everywhere

Harajuku sraz byl kůl. Srsly. Spousta tylovitostí, udivených pohledů mudlovských spoluobčanů a fotek. Nebudu psát report. Sraz se mi líbil, lidi taky, bavila sem se. Ende.
Na pétéerku (jo, zase hraju WoWko a testuju nadcházející datáč) byl prý patch a fixovali krpy. Prý. Můj worgen stále padá a pořád nemá uši.
Šiju. Černou sukni s mintovýma krajkama s mašlou. Je to cute.
Na obloze nebyl včera ani mráček. Dnes je to podobné.
V Bodyline už zase mají sukni, co chci, ale dvakrát dražší. Až ji slevní, tak si ju koupím. Doufám.
Předvčerejší večer až do včerejšího rána jsem trávila s hustoženou Jenny. Seděly jsme u počítače, prolézaly internetové šopy, pomlouvaly, jedly kari rýži. Taky kevl.
Jdu si nechat opižlat hlavu. Asi jenom pozkracovat, mám to nechutně zničené.
Přemýšlím, jestli mám jít zítra na Bran nebo ne. Jsem docela zvědavá a taky bych s Luckou ráda podebatovala témata typu Irsko-Keltská Noc (kde jsem nebyla)-Lughnasad (kde pro změnu nebyla Lucka)- tancování-step-atd atd. Nicméně se nemůžeme dočíst, kolik za to chcou.
Můj nový školí rozvrh je zajímavý. Naštestí všechno stíhám... Jenom ještě není jasné, bude-li step či nebude. aštestí mám v hlavě plán, který by mohl fungovat. Říkám já.
Začínám se těšit do školy. Fakt. Sice ještě furt nemám vymyšlenej ten blbej vysokej reliéf, ale to se poddá xD A lituju prváky. Mají to celý podivný. Cítím se jako velká holka. A snad mezi prvákama nebude žádná lolitka. To je moje místo, bitchez. (ok, já to snesu. Ale stejně, školní lolitka jsem já a basta!) ne že bych se nechtěla dělit.... Nechci. Já jsem ta esence originality mezi bárbínama, uměleckýma ženama, gotičkama atd. Ale co. Já tam byla dřív....

I'm not gonna save the day.

Zanedbávám to tady. Neděje se nic zajímavého a tak nějak nemám ani čas, ani potřebu psát. Středu a čtvrtek jsem trávila na koupališti a ačkoliv jsem se před slunkem zdatně schovávala, jsem podivně opálená. Totiž moje nohy jsou teď takové kropenaté. Mám opálený hrudník do červena a v každém tílku je viditelná linka tam, kde jsem měla plavky. Vypadám jak blb. A ve čtvrtek jsem obědvala v Hradčanech makrelu (mám strašně ráda ryby ^.^) a měla jsem ty nejlepší horké maliny ever (miluju maliny a vanilkovou zmrzlinu). Včera jsem byla ve městě nakoupit komponenty na dárky pro Jenny a Yuzu. A v korálkárně se mi udělalo blbě, takže se tam nějakou dobu nebudu moct ukázat T.T. Zašly jsme s mamkou (tyhle prázdniny trávím skoro jenom s mamkou, no a co) do Unimody, kde měly všecko za deset ká, tak jsme tam za stovku nakoupily (lol). Takže mám pár nových triček, sukni, co je šíleně úzká a naprosto awesome svetr, co je šedý a měkký a dlouhý. Kůl.
Taky jsem si vymyslela autfit na pondělí, tzn loli párty a snad dostanu konečně věci z Advíku... A chtěla bych po sto letech poslat příspěvek na LKD, od Vánoc jsem samostatný post neměla O.o.
Těším se na harajuku sraz, momentálně vymýšlím něco jako Fairy kei, zatím mám hotové základ a nějaké doplňky, co budu mít na hlavě by mně taky zajímalo.
Včera mi taťka donesl asi patery boty (o.O) a mezi nimy hrozně cute Dízlácké saténové balerínky, ke kterým budu muset přišít stužky, protože mi padají z noh, a trů Conversky. A naprosto skvělé, bílé s šíleným barevným printem, takže mám boty ke sweet lolitě xD odkud je mám, to nevím. Ale jsou skvělé.
Rudá hlava se mi úspěšně vymejvá. Příště se barvím jedině na hnědo.
Dneska máme jít na houby. Plánuju se toulat po lese s hudbou v uších a na houby kašlat.
Bodylajn mě štve. Vybrala jsem si krásné tartanové šaty do tanečních a oni je zdraží na padesát dolarů. To si můžou stračit někam. Ale tu Fairy Forest sukni bych si dala říct... Ale ne za padesát.
Projevila jsem přání vidět Star Wars, takže s bráchou dáváme každej den jeden. Dneska přijde třetí.
K vylíčení radostí s mou rodinou chybí už jenom Nef, neoficiálně překřtěný na Hajzla/Sviňu. Skáče mi po obličeji, mamce na záda když vaří, shazuje věci a leze všude, i tam kde nesmí. Ale spí se mnou v posteli a je hrozně ňuňuňu.
Ty moje kecy nedávaj smysl. Nemusí.... Nebo by měly? Vodévr.

Rudohlavé keltování

Vylezla jsem z vany. Už nesmrdím chlorem. Byla jsem na Kraváku a když jsem seděla zády k slunku s osuškou přes záda, tak jsem se stejně opálila. Díkybohu jenom málo.
Včera byl hrozně fajn den. Byly jsme s mámou na Veveří. Konal se tam sedmý (pro mě první) keltský Lughnasad a když jsem nejela ani na Advík, ani na Keltskou noc do Plumlova, tak aspoň tohle. Mamka pořád mluvila že se zatahuje atd atd, ale bylo hezky. Měla jsem sukni po kolena, tričko, tenisky a černý silonky. A bylo mi fajn až do večera, kdy jsem k tomu přidala mikinu. A to nebyl na nebi skoro ani jeden mráček.
Ovšem, k té příležitosti jsem si obarvila hlavu. Koupila jsem nejdřív jednu bavu, pak jsem radši skočila pro druhou. Původně jsem chtěla hnědou. Teď mám vlasy tmavočervené. Zatím. Ta barva pouští ve vodě. Byly mi pochváleny jednou velice milou slečnou, která se se mnou chtěla seznámit proto, že její přítel (můj bývalý spolužák) prý pořád mluví o mém oblečení. představil mě slovy ,,To je naše školní lolitka." milé. A mamka si zbytkem nabarvila svoji hlavu. Celou dobu nosila moji světlefialovou palestinu přes ramena. Taky milé.
Co se týče programu, skupina Ořešák mě nebavila, českým textům příliš neholduju, navíc na pódiu jenom stáli a hráli. Pro mně jediné plus bylo, že zpěvačka hrála taky na bodhrán.
Těšila jsem se na Quadrillu. Irský tance, žejo. Zatancovali jakési reelové ceilí a Harvest time jig, který se tematicky hodil. Pak učili dvě ceilí taky diváky, kteří byli ochotni vlézt na oraniště před pódiem. První bylo zase reelové, kruhové, v jedné části se tleskalo (a taky se jednou muselo tlesknout za patnerovými zády, to bylo skoro nejvtipější) a taky swingovalo. Popsáno slovy té milé ženy, co to povídala do mikrofonu ,, chyťte se za levé ruce a do té díry strčte pravé ruce kolem pasu toho druhého" (nebo tak nějak) to zní strašně složitě, takže jsem pány, kteří na mě vycházeli a byli to většinou samí páni, poopravovala.
Druhé ceilí byl jig. Tam byl fail, že to měly být vždycky dvě čtveřice naproti sobě, a na kraji, kde jsem stála, furt někdo chyběl, takže jsme občas tancovali s fikťama. Nicméně zelené tričko bylo propoceno a já byla hrozně šťastná, že jsem si zas zatancovala.
Většinu z programu Helemese jsme neviděli, nicméně byli živelní a já furt nevím, jestli tu jejich zpěvačku fakt znám nebo ne xD
Po nich bubnovali čtyři sympatické slečny západoafrické rytmy, které mě dvakrát neoslovily, a pak přišla francouzsko-slovenská skupina Roc'hann (stoprocentně je ten název špatně). Moc mě nebavili, francouzsky zpívané písničky byly ucourané a to mě nebere. Špatní nebyli, ale můj styl to fakt není.
Těšila jsem se na ty Skoťáky. Bubnovali, dudali a předvedli nějaký to Highlad dancing, z čehož jsem taky prd viděla, protože jsem seděla hodně vzadu a lidi je obestoupili. Ale mečení a békání dud (jak se to skloňuje?) já možu.
Pak byla Asonance. Slyšela jsem z podhradí dvě písničky, ale bolela mně hlava a byla jsem šíleně utahaná, tak jsme jely dom. Během keltování jsme si daly fakt dobrou klobásu s hořčicou, koupily dvě kočky v měše (a byly v tom pěkný hovadiny) a konečně mám keltský kříž. Yay.
Kdyby mě v pět ráno nebudilo satanistický zvíře (mám pocit, že zachvílu nebude slyšet na Nefa ale na Sviňu) byl by to skoro dokonalej den. Takže když budu mít čas, za rok jedu zas.